Tak to jsme my

Tak to jsme my.

Věčně v pohybu a věčně v obležení našimi holkami.

Dříve jsme vůbec nepřemýšleli, proč děláme některé věci. Přišlo nám to naprosto v pořádku. Dělali to tak všichni nebo většina a tak jsme plynuli s hlavním proudem.

Vše se změnilo s příchodem dětí.

Najednou jsme nechápali proč bychom měli dělat tohle a tohle. Proč bychom měli pořizovat miminku milión a jednu věc. Začali jsme se sami sebe ptát:

„Je to nezbytné? Dává to vůbec smysl?“

Byli jsme na rozcestí a s narozením první dcery začaly věci nabírat na obrátkách.

Ptali jsme se sami sebe:

„Jak jí ukázat cestu, kterou nemáme vyznačenou podle našich představ ani my sami? Jakou filozofii zvolit pro budovaní obranyschopnosti jejího organismu v dnešním světě? Jaké principy zvolit pro její vzdělávání v souladu s našimi zkušenostmi s institucemi z našeho vyrůstání a dospívání?“

Normy a zvyky ve společnosti, jednání lidí v našem okolí, to vše nás nějak utlačovalo, omezovalo. Cítili jsme se NESVOBODNĚ! Cítili jsme, že to tak nechceme, že to nejsme my. Že za tou fasádou musí být něco víc…

Rozhodli jsme jít svou cestou. Proklestit si jí, ať to stojí, co to stojí. Přece jen, je to náš život, naše zážitky, naše vzpomínky. A tak jsme se začali osvobozovat. Osvobozovat v tom co jíme, osvobozovat naše těla a mysli od nánosů letitých zakořeněných vzorců a zvyků. Od věcí, které nás obklopovaly a netěšili nás nebo jsme je už nepotřebovali.

Otevřel se nám úžasný svět. Svět plny nových věcí, zážitků, vjemů, dojmů, vůní, chutí… a s ním se otevřely naše oči, naše srdce, naše mysl.

Toto nové prostředí nás hodně naučilo. Tím, jak jsme na sobě a našem uvědomění postupně pracovali jsme došli i k myšlence, že když jsme si odpověděli tolik otázek, můžeme je sdělit i Vám. Ukázat, jak lze mnoho situací řešit jinak.

S respektem k vlastnímu zdraví i k přírodě.

Ještě trochu víc o nás je zde.