S příchodem dětí, tuny svršků na praní a látkových plen jsem začala více řešit v čem pereme. Pár let to u nás vyhrával domácí sliz na praní. Byl jednoduchý na výrobu a vydržel dlouho. Názory na něj se různí, někteří ho podezřívají, že zanáší pračku. Nemůžu říct, že by to byl i náš případ, ale po pár letech jsem chtěla zkusit něco jiného.
Gelová konzistence pracích prostředků je hodně oblíbená a i já jsem jí dříve dávala přednost. Nicméně změna je život a tak jsme jednoho dne zamávali pracímu gelu a přivítali našeho nového spolubydlícího: domácí prací prášek 😊.
Pereme v něm doteď. Má tolik předností, že je nemožné se do něj nezamilovat:
- je jednoduchý na výrobu
- je šetrný k peněžence i k životnímu prostředí
- je šetrný k pokožce (výborný pro citlivé jedince se sklonem k ekzémům a jiným kožním neduhům)
- omezuje spotřebu obalů
A jak na něj?
Potřebujete:
100 g olivového nebo kokosového mýdla (kostka)
1 kg sody na praní
Mýdlo nastrouháme na jemném struhadle. V míse smícháme s prací sodou. A je to!
Někdo směs mixuje v mixéru, i to je možné. Já jsem líná umývat mixér a tak raději míchám v míse.
Kokosové mýdlo používám to bez palmového oleje. Momentálně mám tohle od mýdlárny Šiva.
A že nevoní prádlo jako celá parfumerie…velká výhoda! Mě ta převoněná chemie nikdy moc nebrala a teď mi vyloženě vadí. Naše prádlo voní jinak, tak nějak čistě…
Aviváž nepoužívám. Občas dávám ocet pro změkčení a dezinfekci.
Na funkční prádlo a na softshellové oblečení ráda používám prací gel Yellow&Blue od české firmy Tierra Verde. Jelikož máme tvrdou vodu, používám do každého praní jejich změkčovač vody.
Líbí se mi filozofie firmy a taky to, že po celé republice najdete mapu stáčíren, kde si můžete načepovat třeba právě prací gely a jiné pomocníky na čištění a úklid. Eliminujete tím spotřebu obalů, zvlášť těch plastových, kterých je bohužel čím dál víc. Mapu stáčíren najdete zde.
Prášek sypu do přihrádky k tomu určené, jako běžný prací prášek. Dávám obvykle lžíci prášku, pokud je pračka extra plná, tak 1,5-2 lžíce. Dávkuji tak nějak od oka, pocitově, takto mi to vyhovuje a prádlo je krásně vyprané. K tomu přidám lžíci změkčovače.
Na bílé prádlo lze přidat ještě 1 lžíci prekarbonátu.
Momentálně hledám, kde pořídit sodu na praní bez zbytečných plastových obalů. Kdybyste někdo věděli, sem s tím.
Když už jsem dnes byla v ráži, vyrobila jsem si také deodorant.
Kupované deodoranty plné hliníku a jiných lahůdek už léta nepoužívám. Zjistila jsem, že tyhle věci je jednoduché vyrobit a udělají skvělou službu za pár peněz. Vím, jaké mají složení a popravdě fungují lépe než ty kupované.
Doteď jsem si dělala deodorant s obsahem sody bicabony. Soda může citlivé jedince dráždit. Mě nedráždila, nicméně jsem chtěla zkusit složení bez sody. Tak tady je, domácí deodorant bez sody.
Potřebujete (na 15ml lahvičku):
5 g bambuckého másla
5 g kokosového oleje
1,5 g oxidu zinečnatého
3 g kukuřičného škrobu
2 kapky oblíbeného esenciálního oleje (dala jsem citronovou trávu)
Bambucké máslo a kokosový olej rozpustíme ve vodní lázni. Přidáme škrob a oxid zinečnatý. Promícháme. Na závěr nakapeme oblíbený esenciální olej a opět zamícháme. Směs nalijeme do lahvičky a necháme v lednici ztuhnout. Hotovo!
TIP:
Jako obal na deodorant můžete zrecyklovat obal od starého deodorantu, případně jinou nádobku (nemusí být vysouvací).
Moje nádobka je malá, máte-li větší, pak násobte gramáž surovin 2x-3x.
Suroviny kupuji na netu, nejčastěji na Kosmetika hrou, Kutilovu nebo Essential.
Příště si vyrobíme zase něco jiného.
Vyrábíte si kosmetiku a pomocníky do domácnosti? Podělte se o své oblíbené recepty!
Aničko, ale ten prací prášek je vlastně ten gel, ale bez vody, ne?
No dá se to tak říct. Pro nás to je ale jiné složení, protože jsme v té době používali na výrobu slizu jiné mýdlo než teď. Teď je to pro nás non-toxic. Takže posun dopředu 🙂
A.
Díky za prášek! Já ten gel právě používat nemůžu protože nám opravdu zanáší pračku – už po dvou várkách jsme měli za těsněním dvířek hotovou hromadu hnusu :-/
Yellow & Blue máchadlo a změkčovač taky používáme (manžel ten octovej puch moc nemusí :-D)
Aničko, jak by to dopadlo, kdybych do deodorantu nedala oxid zinečnatý? Ten totiž nemám a ani moc nevím, kde bych ho rozumně v takovém množství koupila… Opakované využití obalu je super nápad, škoda že už léta používám kuličku (ano, kupuju, na vlastní deodorant jsem se vzmohla jen jednou a měla jsem problém s aplikací, už vím proč:-)).
A sodu a mraky další bezobalové drogerie mají u nás v báječném Bezobaláči, tak až budeš mít cestu do Zlína, můžeš zkusit: https://www.bezobaluzlin.cz/.
Bětko, to by moc dobře nefungoval. Oxid zinečnatý je tam právě klíčový, má za úkol vysušovat a odvádět vlhkost. A má antibakteriální účinky. Co se zkusit domluvit s kámoškami a objednat z netu. Jinak ho nahraď tou sodou.
Ano, do bezobalu ve Zlíně se chystám až budu mít cestu!
Tak to jsem si přesně myslela… Poptám se, třeba ho někdo v okolí bude mít. Tohle je mi na domácí výrobě kosmetiky líto, že tam potřebuju takové mini množství… Tak vyrábím jen ten prací prášek a pár dalších věcí.
Bětko, ten oxid se dá použít i do jiných domácích výrobků. Třeba do domácího opalováku nebo domácího zinkového krému. Takže pokud si pořídíš nejaké větší množství, upotřebíš ho i jinde. Navíc ho budeš mít ready na další deodorant 🙂