Nedávno jsme zveřejnili pár fotek naší rostliny avokáda, kterou máme pěstovanou v pokojových podmínkách. Pár reakcí v komentářích mi vnukly nápad napsat, jaký postup nám k pěstování funguje. Jakou pecku vybrat, jak naklíčit a jak zasadit.
Co to vlastně avokádo je?
Je to ovoce, které roste na stromě se jménem, které úplně láká k zakousnutí se do jeho plodů. Hruškovec přelahodný je strom, který venku roste v tropických a subtropických oblastech. Dorůstá až 20 metrů, listy mají na délku 12 až 25 listů. Jeho plody, tedy avokáda, mívají taky různé rozměry i barvy.
Možná tak před rokem jsme poprvé zkusili naklíčit avokádo. Nevím přesně, co se tehdy stalo. Možná to bylo fakt peckou. Kdo ví, jakou cestou se k nám do obchodu to avokádo dostalo. Ale nedopadlo to dobře. Během několika týdnů pecka vůbec nevzešla. Skoro jsme na tento neúspěch zapomněli.
Po čase byla Anička poprvé v olomoucké Virunze a kromě hromady jiného ovoce přinesla i na naše poměry obrovské avokádo. Vážilo víc než půl kila. Ve Virunze nabízejí ovoce dovezené většinou z tropických oblastí a bývá tak akorát zralé ke spotřebě. Takto perfektně zralé bylo i toto avokádo. Když jsme ho rozkrojili, pecka doslova vypadla ven. A to mě úplně nalákalo takovou super pecku zkusit nechat naklíčit. Mohla mít v průměru možná i 10 cm. Podle těchto rozměrů si myslím, že jde o odrůdu Hass. Tato odrůda má kromě svých rozměrů ještě jednu zajímavost, která se pro naše podmínky hodí. Zvládá i teploty až do -1 stupně Celsia.
Ve stejnou dobu jsme měl ještě jiné avokádo koupené v některém ze supermarketu. Tam už si vůbec nepamatuju jeho původní tvar, tak bych mohl odrůdu opravdu jen tipnout. Nicméně je zajímavé se podívat, jak se tyto dvě rostliny od sebe liší.
Jak se to teda klíčí?
Na webech najdete informaci, že můžete pecku ve vodorovné rovině napíchnout ze 3 stran na špejle. Z poloviny ponořit do vodní lázně a v ní udržovat, dokud ve vodě není změť kořenového systému a nahoru netrčí stonek a několik listů.
Aby bylo naše avokádo ve větším pohodlí, dali jsme malou skleničku do větší, zalili vodou a pecka byla položená na malé skleničce stále ponořená ve vodě. Jak tohle provedete je na vás. Naše další zatím úspěšně pěstovaná rostlina byla ve vodní lázni taky s napíchnutou peckou a neměla s tím problémy.
Možná 2 nebo 3 týdny se nic moc nedělo, jen jsme poctivě dolévali vodu. Potom zhruba ve stejnou dobu začal vylézat první kořen dolů a taky stonek nahoru. Růst se zrychlil. Ve vodní lázni jsme pecku nechali snad několik měsíců. Sklenička obsahovala spletenec silnějších kořenů i těch tenkých jako vlas. Stonek byl u odrůdy Hass zajímavý. Vyrostl dlouhý asi půl metru, byl velmi tuhý a pevný. Teprve na této tyčce začaly pučet první 2 listy. Ty vyrostly veliké jako dlaně. Až potom postupně vyrostly další patra listů.
Během posledních týdnů jsme začali řešit, jak zasadit do hlíny. Prostudovali jsme několik zahraničních zdrojů. V češtině toho moc nenajdete. Vybrali jsme nádobu s průměrem cca 22 cm a zhruba stejnou výškou.
Co dát do květináče
- Na dno jsme dali vrstvu kamínků jako drenáž (cca 2 cm).
- Další vrstva jsou kokosová vlákna (cca 5 cm).
- Horní vrstva je běžný substrát.
Pokud nádoba nemá ve dně otvory pro odtok přebytečné vody, tak je tam určitě udělejte. Nádobu (květináč) umístíme na nějaký vhodný podtácek. Dovnitř doplníme vrstvy podle seznamu výše. Potom stačí udělat cca 10 x 10 cm důlek. Do něho umístíme kořenový systém a dosypete substrát tak, aby byla pecka avokáda podobně jako ve vodní lázni. Tedy v hlíně jen do poloviny a druhá polovina nad ní. Potom ještě lehce zalijeme.
Pár poznámek
Kokosová vlákna velmi snadno seženete, pokud si koupíte mladý kokos (takový ten, co má oloupanou jen zelenou slupku, ale ještě tam zůstala ta bílá vrstva na skořápce). Tu můžete z kokosu ořezat nožem a nechat před použitím vyschnout. Je to vlastně odpadní část kokosu. A když už si takový kokos pořídíte, můžete si kromě jeho vláken užít i jeho vnitřek: kokosové mléko a kokosové „maso“. V mladém kokosu je to dobrota. Kokosová vlákna slouží k odvádění přebytečné vlhkosti z květináče, odvádějí vlhkost od substrátu.
Substrát lze promíchat s perlitem, který substrát ještě odlehčí a provzdušní.
Se zálivkou buďte opatrní. Je to jinak, než ve vodní lázni. Od chvíle, kdy je avokádo v hlíně, je dobré mít půdu spíše suchou. Určitě nesmí stát ve vodě. Velmi rychle by tak rostlině začaly hnědnout listy od spodu.
Zkoušeli jste taky někdy zasadit pecku avokáda a vypěstovat hruškovník přelahodný? Šlo to dobře nebo máte nějaké trable? Budeme moc rádi za sdílení vašich úspěchů i neúspěchů. Potěší nás i fotky dospělejších rostlin, než jsou ty naše.
Dáváte rostliny přes léto i ven? Náš hruškovník se teprve chystá na první jaro a léto.
Ahoj decka.
To je pecka a vase, ta je primo avokadova!!! Hodne uspechu a pokud my se pridame s avokadem, urcite vam dam vedet.
Zatim zkousime mandarinku, ze sedmi seminek nam vzesla 3 a tak jsem informovala sveho muze, at si zjisti, jak se mandarinky vubec pestuji (ja resim mistni rostliny, on exotiku). No a pry prvni plody maji za 15 let. Tak mam k 50tinam slibenou domaci mandarinku!!! Uz vite, co dostanete k padesatinam vy? 🙂
Ahoj Peti.
Mandarinka může být teda taky zajímavá, ale jak píšeš asi víc pro trpělivé. Hruškovec začíná rodit už po 4-6 letech a rodí i bez opylení. Pak jsou teda plody bez pecky. Tak jsem teda taky zvědavý, jestli se dostaneme až na tuto metu :-).
K 50tinám? Jejda! To nemám představu. Ale to teprvě všechno začne, hlavně té naší starší, protože bude mít 18 🙂 a to bude tepre zajímavé.
Nám se třikrát nezadařilo 🙁 A to jsme taky měli odrůdu Haas. Ale podle fotek se mi zdá, že vy jste pecku oloupali – je to tak? Nám pustila vždycky pár kořínků, ale stonek ne. Měli jsme je na jižním okně, ale i jsme ho dost otvírali – na podzim. Nemohl být tohle problém?
Lucie,
popravdě to bylo tak, že z toho velkého avokáda pecka doslova vypadla, když jsem ho rozkrojil a už byla bez slupky.
Máme ještě druhé, které mělo menší pecku a tu jsem myslím taky oloupal. I na první fotce v článku je vidět, že je oloupaná.
Možná je právě dobré znamení zralosti pecky, že ji lze oloupat snadno.
Nedávno jsem dal zakořenit třetí pecku přímo jen tak do hlíny a neloupanou. Ta si tam jen tak sedí už možná měsíc a z horní poloviny vypadá, že se nic neděje. Tak uvidím, jestli z ní něco vyraší.
Ještě pár poznámek k umístění při klíčení u nás.
První klíčilo v zimě u nás v kuchyni na digestoři. Mělo tam celkem málo světla, ale určitě nejteplejší místo našeho bytu.
Druhé klíčilo taky v zimě na okně v kanceláři na parapetu. Pod rostlinou je topení a má hodně slunečního svitu. Jak začalo na jaře hodně pražit, tak se několik listů sluncem spálilo a opadlo. Rostlina to zvládla. I dnes má několik spodních listů na okraji spálené, tak jí přes den stíníme.
Takto vypadá po půl roce.
Třetí jsem dal koncem jara ven na balkon a má hodně slunce. Zatím z pecky nic neklíčí. Ale je to jen takový pokus.
Držím palce při dalších pokusech a rád zkusím konzultovat další případy.
Ahoj.
Jak se daří avokádům teď na podzim? Ještě máte nějaké rostlinky/pecku venku? Podle letošního léta bych soudila, že za chvilku nebudeme muset avokáda schovávat před mrazem.
Já jsem dala taky naklíčit krásnou pecku, ale nechala jsem ji asi moc ponořenou ve vodě a nějak se jí to nelíbí. I když se snažila a kořínky pustila, zdá se, že se jí nedaří dobře a že asi tento pokus bude marný… No, budu muset vyčmuchat nějaké pěkně zralé avokádo. Mějte se moc hezky.
Ahoj Peťo.
Podzimu dej ještě pár dní pohov. Tady ještě frčí babí léto a avokáda si i s námi uživají teplo.
Ty 2, co máme od minulé zimy se mají celkem fajn.
Jedno jsem přesadil. Po nějakém čase asi půlka listů chytla nějakou nákazu od vedlejšího rajčete. Asi se nemají rádi. Zatím to vypadá, že to přežije. Už se i větví.
Druhé je ještě v původní nádobě a jak to tak půjde dál, tak půjce brzy z parapetu na zem.
Třetí, co jsem dal klíčit přímo do hlíny na balkon někdy na začátku léta to trochu nedává. Zapomínám zalévat. Jak se začne chladit, přesadím a dám dovnitř a uvidíme. Je v tom kokosu, co je vidět v pozadí na minulé fotce. No vlastně vidět ani není. Je schované v kokosu :-).
Tak snad se Ti konečně taky zadaří.
Me vyrostlo Avokado na mem terasovem zahonku.
Ale uznávám, ze to trvalo déle než když je pecka přímo ve vodě.
Nechám ho venku, a uvidím co se s nim stane. Už umrzly vrchní listy, nestihl jsem včas prikryt, uvidím na jaře, co se bude dít.
Takto mám 3 sazenice venku napospas počasí.
To bude zajímavý pokus. No záleží asi na konkrétním počasí a jestli se trochu ochrání. Já jsem letos jednu rostlinu nechal u nás na balkóně zabalenou do molitanu. Možná ještě zabalím celý truhlík.
Tak si dáme na jaře vědět, jak naše pokusy dopadly?
Zdravím avokádové fanoušky. Prohledávám internet a hledám, kdo v našich končinách již nějaké to avokádo sklidil. Mám 6 letý stromek, který letos poprvé vykvetl. Tak hledám nějaké rady, jak pomoct stromku k úspěšnému vytvoření a udržení plodů. Tedy krom rady “kup si štěteček”:)
Ahoj, já mám s pěstováním avokád už celkem bohaté zkušenosti. Moje první avokádo je tropické (z velké pecky pocházející z Brazílie), nyní je mu necelý rok a má asi 1,5 m. Obecně mám zkušenost, že velké pecky vyklíčí mnohem snáze než ty malé, které jsou náchylné na plíseň z vody. Několikrát se mi stalo, že avokádo začalo klíčit až poté, co jsem začala pecku pravidelně omývat a vyměňovat vodu každé 3 dny. Také je lepší, když hladina vody nesahá příliš vysoko, protože pak můž plíseň z vody napadnout celou rostlinu. Avokádo zasazené v půdě roste pomaleji než z pecky ve vodě, je tedy potřeba pravidelně hnojit. Taktéž není vhodný lehký substrát, protože po nějaké době v něm začne rostlina chřadnout, je tedy lepší těžší substrát s podílem jílu. Ráda bych připojila fotky, ale nevím, jak..😀
Ahoj Lucie.
Děkuji za sdílení svých pěstovacích pokusů. Určitě někomu Tvoje rady pomůžou. Určitě s tou plísní a vodou máš dobré poznatky a tipy.
No a ještě tady máme tu možnost vkládat fotky. To v systémů může registrovaný a přihlášený uživatel. Musela bys mít přístup do naší administrace WordPressu. Tuto možnost si necháme pro sebe. Pokud mi pošleš pár fotek emailem na pavel@mygreenovi.cz, přidám je do odpovědí. Určitě by potěšily nejen mě.
Zdravím. Mám asi rok staré avokádo v květináči o průměru cca 15 cm, na jaře ho zkusím přesadit. Všiml jsem si ale, že začínají hnědnout dolní kraje listů. Dočetl jsem se, že to je z přelévání. Ale já ho zalévám jen když svěsí listy. Po zalétí jsou do půl hodiny zase nahoře. Je to vážně z přelévání? Nebo kvůli málu místa v květináči? Ocením každou radu. Předem díky
Ahoj Anthony.
S tímto mám taky trochu zkušenost. Vykládám si to tak, že hruškovník ve svém běžném prostředí nemá důvod opadat, jako jsme zvyklí u listnatých stromů u nás. A listy si obměňovat musí. Problém by byl, kdyby uschly a a opadly listy všechny. To by bylo buď dlouhodobým přeléváním nebo naopak nezaléváním.
Druhým velmi důležitým faktorem je myslím světlo. Chce hodně světla, ale ne přímé slunce, hlavně v létě se mu na přímém slunci moc nedaří.
Máme teď doma jen jeden exemplář vypěstovaný z menší pecky před cca 5 lety. Má teď květináč 18cm. Už se snad půl roku dokopávám k přesazení. Na něm taky trochu hnědnou okraje některých listů, kterých se rostlina rozhodne zbavit. Listy, které oschnout cca z poloviny stříhám celé pryč. Jinak do růstu zatím nijak nezasahuji.
Zalévám podobně, jak vidím, že vadnou listy a hnojím tekutým hnojivem z bokashi kompostu cca 1-2x za čtvrt roku.
Zkusím dát vědět za pár měsíců, jak to s přesazením dopadlo. Přece jen už je to kus kruškovníku vysoký, jako já.
Pěstování zdar!