Dříve jsem zimu neměla moc ráda a vnímala jsem ji jako jakési období ‚které musím přežít, nějak zvládnout a pak už bude zas dobře‘. Čím více jsem se však poznávala a propojovala se s přírodou a jejími rytmy, tím více mi docházelo, jak je to všechno jinak. Čím více jsem to vše mohla a dovolila si objevovat, tím víc jsem otevírala své vnímání a tím více se toho u mě měnilo.

Už jsem se na to vše dívala jinýma očima. Zjistila jsem také, že sezóna hojnosti a sběru v zimě nekončí, ba naopak. I v zimě lze v přírodě najít poklady, které nám dodají energii a sílu na další měsíce.

Moc ráda a s dětskou zvědavostí hledám způsoby a možnosti, jak si do života a na talíř přinést živiny a jak využívat dary přírody, které tu kolem nás jsou na každém kroku. Jak se také v chladnějším období udržet v kondici, v pohodě a s radostí v srdci. Na jaře i v létě nám to je snadno, ale přiznejme si – ta zima bývá často plná výzev.

Moc ráda se s vámi podělím o ty mé nejoblíbenější, které pro naši rodinu patří k základům našeho života (jaký dnes vedeme) a bez nich si to už vůbec neumím přestavit. Osobně se mi moc líbí, že všechny tyto způsoby jsou ve své podstatě velmi jednoduché, levné (často úplně zadarmo) a tak variabilní! A zvládne je opravdu každý! Otevírají prostor pro naši fantazii a kreativitu a to já přímo zbožňuju. Věřím, že si je zamilujete i vy! Všechny tyto způsoby využívám hojně v podstatě na denní bázi, v různých variacích – tak jak mě to zrovna napadne a jak mám zrovna chuť. To hlavní, co je potřeba je naše pozornost a také trochu času a trpělivosti. Hodnoty, které jsou (v dnešní době) k nezaplacení!

Ke všem těmto aktivitám a způsobům, které tu zmiňuji, lze přizvat děti. Získávají tak cenné informace a souvislosti, které se jim budou v životě velmi hodit. Kromě toho, že se naučí jak se o sebe postarat, objeví, co vše lze jíst a také naopak co není jedlé, jak to upravit a prakticky využít, zjistí, že vše má svůj čas, že chybovat je přirozené, ne vše musí být dokonalé a najdou si tak snáze to správné místo ve světě a hlavně v životě. Příroda je pro nás velkou učitelkou!

Tak jo, jdeme na to!

Postačí vám klasická zavařovací sklenice nebo sítko. Klíčit lze opravdu celou řadu surovin, k mým oblíbeným patří cizrna, čočka, řeřicha, brokolice, pískavice, vojtěška (alfa alfa), ředkvička, pohanka. Tím samozřejmě seznam nekončí, je toho mnohem více!

Semínka lze nechat klíčit kratší dobu – až se objeví malé ‘ocásky’ nebo delší dobu, kdy se zazelenají a promění se v malé rostlinky.

Využít se dají třeba do salátů, na jakékoli slané jídlo, na chleba (s pomazánkou), do pomazánek nebo mlsat jen tak. A lze s nimi kouzlit i jinak, to předávám pak ve svých kurzech (živých i online).

Na fotce nahoře je naklíčené mungo, dole pod textem je pak kopřivová polévka, pesto, chlebík a naklíčená směs semínek v čele s čočkou.

2. FERMENTACE (KVAŠENÍ)

Svět fermentace neboli kvašení je tak široký a hluboký, že jej můžete objevovat a zkoumat celý svůj život. Pro začátek ale určitě postačí, když se seznámíte (zvlášť pokud jste začátečníci) s kvašenou zeleninou, kvašenými nápoji nebo ovocnými octy. Jsou velmi vhodnými kandidáty, pokud se s tímto světem teprve oťukáváte. Všechny kvašené dobroty, které si takto připravíte lze využít hravě a pestře na talíři. Na jejich výrobu používáme to, co je právě v sezóně, vždy tak tedy otisknou a uchovají esenci daného období.

Začít lze kdykoli (stejně jako přestat). Je naprosto úžasné objevovat a ochutnávat to, co nám pomalu probublává takřka pod rukama. Je to svět plný barev, možností, pestrosti, živin, struktur a je dost možné, že vás úplně pohltí. Tak jako mě před několika lety! Je to závislost na celý život!

Na foto koláži níže je rostlinný jahodový ‘kefír’ vyrobený bez kupovaných probiotik, rostlinný bochánek ‘sýra nesýra’ a kvašená limonáda.

Paleta chutí je naprosto ohromující a věřte, že něco takového si stěží koupíte v obchodě.

Fermentace připraví jídlo nebo nápoj tak, že je poté lépe stravitelné a našim tělem využitelné. Jinými slovy – tělo s tím vším pak nemá tolik práce a navíc živiny z jídla (či nápoje) mnohem lépe využije pro svou potřebu.

Fermentované výrobky obsahují enzymy (pokud je tepelně neupravíme) a další paletu živin, v závislosti na tom o jakou fermentovanou dobrotu se jedná můžou podpořit i náš mikrobiom. V neposlední řadě je to velká zábava i dobrodrůžo. Celý proces nás učí být v přítomnosti, naučíme se také mnohé o nás samotných i o přírodě a jejich darech a cyklech. A to myslím za to stojí!

Doma fermentujeme širokou škálu věcí, využíváme základní suroviny a dary přírody během celého roku. Nejvíce fermentujeme nápoje, zeleninu, ovoce nasladko i naslano, rostlinné jogurty, kefíry, také sýry i pomazánky. Vyrábíme amazake, octy, různá kvašená pesta, kvašené slané palačinky a lívance bez mouky a bez lepku, kváskové pečivo s lepkem i bez lepku a další. Jsme už spoustu let na rostlinné stravě a tak je základem naší stravy ovoce, zelenina divoké bylinky a plody, luštěniny, obiloviny, ořechy i semínka a další dary přírody. To vše lze fermentovat!

Na fotce níže jsou rostlinné ‘nesýrové’ mandLOVE kuličky.

3. DIVOKÉ BYLINKY

Divoké bylinky rostou takřka na každém kroku a jsou přímo nabité živinami i tou správnou energií.

Sbírají se převážně v období od jara do podzimu –  to je paleta nejčetnější. Pokud je ale zima mírnější, dají se sbírat i v zimních měsících.

Je velmi užitečné naučit se aspoň některé z nich poznávat. Není nutné umět jich hned 20, bohatě si vystačíte s několika základními jako je kopřiva, bršlice, popenec, sedmikráska, pampeliška nebo třeba listy jahodníku. A postupně můžete své znalosti rozšiřovat a prohlubovat. My jsme taky začínali jen s několika základními, dnes už jich poznáme opravdu pěknou řádku. Sbíráme jen ty, které nám sedí (i energeticky), lákají nás a chutnají nám.

Nejraději mám čerstvé jarní bylinky, které nesou první jarní sluneční paprsky a esenci přicházejícího jara.

Divoké bylinky používáme na spoustu způsobů. Nejvíce do ranních zelených (raw) kaší, ale také do pest, ke kvašené zelenině, do nádivek, polévek, salátů, kvašených limonád i divokých lekce alkoholických kvašených nápojů, do čajů apod. Připravujeme z nich jak jídlo, tak nápoje, ale také je uchováváme různými způsoby na později (kvašení, tinktury, sušíme, nakládáme do octa,…).

Na fotce níže je naše výtečná snídaně (moje a pana Greena) plná živin a té správné energie. Uvnitř jsou mimo jiné divoké bylinky dle sezóny (kopřiva, popenec, bršlice, hluchavka). Ozdobeno domácí granolou z naklíčené pohanky, sušeným ovocem a květy hluchavky, popence a zlatice.

Své znalosti postupně rozšiřujeme, stejně tak i způsoby, jak houby zpracovávat a využívat.
Naši pozornost dostali před časem i houby dřevokazné, mnohé jsou totiž léčivé i jedlé. Hojně jich roste právě i v chladnější období a v zimě a jsou to doslova poklady pro naše tělo. Jejich účinky jsou velmi široké, mezi ty hlavní patří posílení imunity a odolnosti, jsou adaptogenní, hodně z nich vykazuje antivirové i antibakteriální účinky. A to se víc než hodí!

V zimě lze sbírat například hlívu ústřičnou, penízovku sametonohou, březovník obecný, boltcovitku bezovou alias Jidášovo ucho nebo třeba outkovku pestrou. Existují i další, tento výčet mi však přijde víc než bohatý a dostačující .

Pokud vás ale samotný sběr hub neláká (v jakékoli roční době nebo jen v zimě), je možné si samozřejmě houby koupit. V čerstvé podobě jsou nejčastěji dostupné tyto – hlíva ústřičná, žampiony (ano i ty jsou léčivé) nebo shiitake (houževnatec jedlý). Pak je také možné koupit houby ve formě prášku nebo tablet.  Nebo se můžete podobně jako my pustit do pěstování hub.

Mým tajným tipem jak čerstvě nasbírané houby (zvlášť ty dřevokazné, léčivé) zpracovat a jak je prakticky využít v kuchyni jsou houbové prášky. Vyrábím si je sama z toho co nasbíráme (dají se také koupit, jak už jsem zmiňovala. Trochu se to ale prodraží).

Lze je přidávat do jídel i nápojů – do vaření, pečení i kvašení. Chuťově nejdou nijak zvlášť cítit, takže to nepoznají ani ty největší mlsné jazýčky, co jim není jen tak něco po chuti. Tyto prášky z hub přidávám do ranních kaší, těst na lívance, palačinky, koláče, buchty i vánočku, do polévek, omáček, do divokých teplých nápojů a podobně. V zimě jsou velkými pomocníky.

Na fotce nahoře je březovník obecný, dole pod textem je v košíku hlíva ústřičná, Jidášovo ucho, penízovka sametonohá a větvičky smrku na smrkový čaj.
Na fotce uprostřed pak houbové prášky, které si vyrábím. Tyto jsou z hlívy plicní a boltcovitky bezové. Vedle je pak nakrájený březovník obecný.

5. PĚSTOVÁNÍ NA OKENNÍM PARAPETU

Úžasné poklady nabité vitamíny, minerály, chlorofylem…zkrátka ceněnými živinami si můžete vypěstovat na okenním parapetu. A je opravdu jedno, zda bydlíte v domě nebo v bytě. Jediné co je potřeba je pravidelná pozornost, péče a láska k rostlinkám a uvidíte, jak váš domov i tělo rozkvetou!

Netřesk zvládne i zimu za oknem v květináči. Je velmi nenáročný. Je skvělý třeba při zánětech uší u dětí (stačí nakapat trochu šťávy do ucha při začínajících potížích).

Rýmovník je známá léčivka a používá se zejména při nachlazení. Dá se žvýkat čerstvý při začínajících projevech rýmy nebo se z něj dá udělat čaj či mast.

Pelargonie vonná je moje oblíbená bylinka, kterou využívám celoročně. V Bulharsku, odkud pocházím, roste hojně a také se zde využívá v kuchyni. Je úžasná v čaji, krásně zklidňuje, já ji používám i do Divokých nápojů a při zpracovávání úrody od jara do podzimu (najdete v kurzu V rytmu sezóny)

Aloe vera je velmi oblíbená v péči o pokožku. Hodí se třeba na spálená či jinak poškozená místa na pokožce. Krásně hojí. Ke konzumaci se doporučuje aloe vera neboli aloe pravá. Ujistěte se, že máte tu pravou.

Kalísie
Této léčivce hojně využívané na východě (zvlášť v Rusku) se někdy říká Domácí ženšen. Dělá nám společnost už spoustu let a je nenáročná na pěstování. Posiluje imunitu a vyznačuje se širokou škálou účinků na naše zdraví.

Zázvor a kurkuma
Obě tyto rostliny se vyznačují nejrůznějšími léčivými a podporujícími účinky na naše zdraví a skvělá zpráva je, že si je můžete vypěstovat doma, na okenním parapetu. Dole na fotce je jedna z našich úrod zázvoru.

Pěstovat lze i natě z odřezků zeleniny jako je mrkev, pastinák, petržel nebo řapíkatý celer. Na fotce níže je právě kousek pastináku v trošce vody. Během několika málo dnů se krásně zazelená. Nať doporučuji používat nejlépe čerstvou. Tak si zachová veškeré živiny.